Pracovní úrazy a nemoci z povolání patří mezi nejkomplikovanější právní problematiku z důvodu toho, že kromě běžných stran pracovněprávního vztahu, jakými jsou zaměstnavatel a zaměstnanec do řízení vstupuje jako strana třetí také zákonná pojišťovna zaměstnavatele a řízení se tak může protáhnout na pěknou řádku měsíců. V rámci poskytovaných služeb Vás zastoupíme při jednání s pojišťovnami, které plnit nechtějí, nebo s odkazem na spoluzavinění zaměstnance plní pouze z části a mají snahu sami rozhodovat o tom, zda o pracovní úraz jde, nebo ne, ač to není v jejich kompetenci. Zastoupíme Vás také při jednání se zaměstnavatelem, který svoji odpovědnost neuznává, nebo uznává pouze z části. V těchto vypjatých situacích je tedy dobré vyhledat zkušeného advokáta, který se za Vás postaví a díky kterému získáte odškodnění v co nejvyšší možné výši.
Na odškodnění za pracovní úraz na zdraví má nárok zaměstnanec, který v důsledku výkonu pracovní činnosti, nebo v jeho souvislosti tento úraz utrpěl. Pracovním úrazem je porucha zdraví, popřípadě smrt zaměstnance, způsobená vnějšími vlivy působícími násilně, náhle, krátkodobě a neočekávaně. Tyto vlivy nejsou závislé na vůli zaměstnance. Za škodu a pracovní úraz odpovídá zaměstnavatel i tehdy, když dodržel veškeré předpisy zajišťující bezpečnost a ochranu zdraví při práci, dokud se této odpovědnosti zcela, nebo částečně nezprostí. Pracovní úraz se tedy musí přihodit při výkonu pracovní povinnosti, nebo v její souvislosti a zaměstnanci náleží plná výše náhrady škody. Pracovním úrazem je také úraz, který vznikl pro plnění pracovního úkolu. Následkem tohoto úrazu je nemožnost zaměstnance po určitý čas vykonávat svoji práci, stejně tak i vleklé zdravotní problémy. Je zde tedy nezbytná příčinná souvislost mezi škodou, která vznikla a pracovním úrazem. Jde především o úkony nutné k výkonu práce, úkony běžné během práce, úkony nezbytné před začátkem práce nebo ve chvíli, kdy práce skončí, úkony prováděné v době pauzy v práci na oběd a odpočinek uskutečňované v prostorách zaměstnavatele. Úraz, který si zaměstnanec způsobil při cestě do práce a zpět pracovním úrazem není, stejně tak jím není ani úraz, ke kterému došlo při pracovní cestě v jejímž rámci se zaměstnanec rozhodl navštívit plavecký bazén a tam ke zranění došlo.
Právní poradenství poskytujeme nejčastěji zejména v těchto oblastech, ve kterých Vás budeme také zastupovat u soudu:
a) odškodnění dopravních nehod, které se stali v důsledku výkonu pracovní povinnosti
b) nehody na stavbách
c) úrazy způsobené provozem strojů a zařízení, pracovních nástrojů
d) uklouznutí či zakopnutí na nebezpečném povrchu
e) poškození zdraví následkem škodlivých a nebezpečných látek
f) nemoci a úrazy na pracovišti
Pro odškodnění pracovního úrazu není důležité v jakém pracovním poměru poškozený práci vykonával. Pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou pracovním úrazem či nemocí z povolání je zaměstnavatel pojištěn ze zákona. Zaměstnanec, který pracovní úraz utrpěl může po zaměstnavateli požadovat náhradu za ztrátu na výdělku, náklady, které mu při léčení vznily, věcnou škodu, odškodnění za ztížení společenského uplatnění a bolestné. Jednorázovými nároky jsou bolestné a nárok na ztížení společenského uplatnění, jejich výši stanoví lékař pomocí lékařského posudku. Výpočet bolestného je součástí lékařského posudku. Ve vyjímečných kauzách může soud odškodnění navýšit nad rámec nejvyšší výměry pro odškodnění.
Výplata odškodnění za pracovní úraz může podle zákoníku práce přesahovat až částku deseti miliónů korun. Zákoník práce rozlišuje odškodné v případě, že zaměstnance zemřel a zaměstnanci živému. Pokud dojde k úmrtí zaměstnance je povinností zaměstnavatele uhradit pozůstalým jednorázové odškodnění, poskytnout přiměřenou náhradu nákladů na pohřeb, na jejich výživu, dále náklady na léčení a náhradu věcné škody. Novela zákoníku práce účinná od prvního října 2015 posílila práva zaměstnanců, kterým se stal pracovní úraz, nebo nemoc z povolání tím, že navýšila bodové sazby za jednotlivá poškození a zvýšila hodnotu jednoho bodu, která dříve činila 120,- Kč a nyní bude činit 250,- Kč.
Veškeré nemocí z povolání obsahuje příloha k nařízení vlády č. 290/1995 Sb. Nejedná se tedy o jakoukoliv nemoc, kterou v důsledku výkonu povolání trpíte, ale pouze o nemoc z tohoto seznamu. Jde např. o poškození zdraví v důsledku škodlivých a nebezpečných látek, hornických povolání atd. Co je, nebo není nemocí z povolání může posuzovat pouze lékař se speciálním povolením a je zde nutné, aby byla splněna podmínka nepříznivého vlivu pracoviště. Specializovaný lékař tedy až po splnění těchto dvou podmínek uzná nemoc z povolání.