Přípravu smluv a dohod lidé často podceňují vzhledem k velkému množství vzorů nacházejících se na internetu. Použití takové vzorové smlouvy je však velkou chybou, jelikož tyto smlouvy jsou velmi obecné, aby je mohlo použít co nejvíce uživatelů. Neslouží tak k prosazení Vašich individuálních zájmů a neposkytují ochranu, která je zapotřebí ke konkrétnímu případu. Nemějte strach investovat do služeb advokáta, který Vám smlouvu odborně sepíše a poskytne Vám právní poradenství. Špatně napsaná smlouva Vás může ve svém důsledku stát mnohem více peněz, než služby advokáta.
Kupní smlouva patří mezi nejčastěji uzavíraný typ smlouvy. Touto smlouvou se zavazuje prodávající předat kupujícímu předmět koupě a umožnit mu nabýt vlastnické právo k této věci. Kupující se naproti tomu zavazuje si věc převzít a uhradit kupní cenu prodávajícímu. Úpravu kupní smlouvy dříve obsahoval jak obchodní, tak starý občanský zákoník. Tento právní dualismus smluv byl novým občanským zákoníkem odstraněn. Podnikatelé i nepodnikatelé se tak nyní řídí pouze úpravou obsaženou v novém občanském zákoníku.
Kupní smlouva nově vycházející z úpravy občanského zákoníku je přehlednější, mnohem lépe se v ní orientuje a přináší také pár změn. Dle nové úpravy lze uzavřít kupní smlouvu, aniž by byla přesně určena kupní cena kupovaného předmětu. Stačí, že je dostatečným způsobem určen způsob, jakým se cena má určit, jako např. znaleckým posudkem.
Nabytí vlastnického práva se řídí obecnou úpravou, která se vztahuje k věcným právům a rozlišuje nabytí vlastnického práva k věcem movitým a nemovitým. U movitých věcí, které jsou určené druhově (např. mouka, uhlí), vzniká vlastnické právo až dostatečným odlišením od jiných věcí stejného druhu. Je-li předmětem kupní smlouvy věc movitá, nebo věc nemovitá zapisující se do veřejného seznamu, vzniká její vlastnictví až zápisem převodu vlastnického práva do tohoto seznamu. U věcí movitých určených jednotlivě, které nelze zaměnit za věci jiné, se vlastnické právo nabývá už okamžikem uzavření kupní smlouvy, tedy její účinností. Od tohoto ustanovení kupní smlouvy se mohou strany odchýlit a za okamžik vzniku vlastnického práva zvolit třeba zaplacení kupní ceny.
Určité změny se dotkly také vedlejších ujednání kupní smlouvy, mezi které patří např. výhrada lepšího kupce, právo z vadného plnění a podstatné a nepodstatné porušení smlouvy.
Výhradu vlastnického práva lze nově vztáhnout i na nemovitosti. Prostřednictvím výhrady vlastnického práva si prodávající může vymínit, že až poté, co kupující úplně zaplatí kupní cenu, stane se vlastníkem věci. Toto ujednání je nutné sjednat notářským zápisem s ověřenými podpisy smluvních stran. Pokud je výhrada lepšího kupce zahrnuta do smlouvy může prodávající od stávající smlouvy odstoupit, když se mu ve lhůtě jím určené přihlásí lepší kupec. Lhůta pro věc movitou činí tři dny a pro věc nemovitou rok od doby, co byla smlouva uzavřena.
Práva z vadného plnění prošla největší změnou v rámci úprav kupní smlouvy. Dle nové úpravy se vady již nedělí na vady, které lze opravit a vady neopravitelné, ale určují se podle intenzity porušení smlouvy na ty, které ji porušily buď podstatně, nebo nepodstatně. Následkem podstatného porušení smlouvy je možnost požadovat výměnu věci, její opravu, přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo odstoupení od smlouvy. Kupující má povinnost toto právo sdělit prodávajícímu, ve chvíli, kdy mu vadu oznamuje, nebo bez zbytečného odkladu poté, co mu vadu oznámí. Bez souhlasu prodávajícího nelze jednou zvolenou variantu změnit. Nepodstatné porušení smlouvy pro kupujícího znamená právo požadovat přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo právo na odstranění vady. Pokud prodávající vadu neodstraní, může kupující žádat o slevu z kupní ceny, nebo od smlouvy odstoupit. Provedenou volbu nemůže měnit, aniž by s tím prodávající souhlasil. Právo z vad podle nové úpravy nezaniká, ale dojde k jeho promlčení, pokud kupující neuplatní u prodávajícího vadu bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl zjistit a prodávající musí promlčení u soudu navrhnout.
Nový občanský zákoník neobsahuje mandátní smlouvu, kterou mohli podnikatelé uzavřít při obchodním styku. Mandátní smlouvou se zavazovala jedna strana, že pro stranu druhou zařídí na její účet za úplatu určitou obchodní záležitost. Šlo tedy o smlouvu příkazního typu, která se vztahovala jen na obchodní záležitosti a kterou nový občanský zákoník nepřevzal. Podnikatelé, kteří mandátní smlouvu využívali ji tak nahradili smlouvou příkazní. Příkazní smlouvou se příkazník zavazuje, že pro příkazce obstará jeho záležitost jménem příkazce. Rozdíl oproti smlouvě mandátní je v tom, že nemusí být úplatná. Příkazník plní příkaz poctivě, pečlivě a přenechá příkazci veškerý užitek z věci, kterou pro něj obstarával. Na zjevně nesprávný pokyn příkazník příkazce upozorní a splní jej pouze tehdy, trvá-li na něm příkazce. Příkazník musí provést příkaz osobně, pokud se v příkazní smlouvě strany nedohodly jinak. Pokud je ve smlouvě sjednána odměna, je příkazník oprávněn ji po příkazci požadovat i přesto, že se nedostavil výsledek, nikoliv však tím, že porušil povinnost. Vypovědět příkaz může příkazník kdykoliv, ale účinky nastanou až koncem měsíce následujícího po podané výpovědi. Odvolat příkaz může příkazce kdykoliv, je však povinen nahradit příkazníkovi náklady, které mu do té doby vznikly, vzniklou škodu, popřípadě část odměny. Příkazní smlouva je upravena dispozitivním způsobem, takže si lze podmínky sjednat i jinak, než jak je vymezeno zákonem. Podnikatelům je novým občanským zákoníkem uložena povinnost, dát tomu, kdo má o jeho služby příkazce zájem neprodleně vědět, zda záležitost obstará či nikoliv. Pokud tak neučiní, hradí škodu, která tím vznikne.
Naše advokátní kancelář nabízí přípravu a sepis všech typů smluv a dohod dle práva občanského a obchodního, poskytujeme právní poradenství v případě smírného i soudního řešení sporů, poradenství při ukončení smlouvy, účast při zajišťování plnění smluvních povinností, uplatňování práv v případě porušení smluv.