Vydědění

Vydědění můžeme definovat jako pořízení zůstavitele, kterým nepominutelnému dědici upírá právo na povinný díl nebo toto jeho právo krátí. K vydědění může dojít pouze z důvodů, které stanovuje zákon a formou zákonem předepsanou. Je tedy možné jen ve vztahu k nepominutelnému dědici, protože jen on má právo na povinný díl.

Kdo jsou nepominutelní dědici?

Nepominutelnými dědici jsou děti zůstavitele a nedědí-li, pak jsou jimi jejich potomci. Mezi nepominutelné dědice nepatří pozůstalý manžel. Pokud by chtěl zůstavitel u jiných dědiců zkrátit nebo úplně vyloučit jejich dědický podíl, může tak učinit pořízením pro případ smrti, které nebude mít charakter vydědění, především závětí. Další možností zůstavitele je sepsat tzv. negativní závěť, kterou vyjádří vůli, aby po něm určitá osoba nedědila. 

Co musí obsahovat prohlášení o vydědění?

Prohlášení o vydědění musí obsahovat tyto náležitosti: datum, identifikační údaje zůstavitele a vyděděné osoby a na závěr samozřejmě podpis. Jste-li zůstavitelem, můžete vydědit nepominutelného dědice pouze ze zákonem stanovených důvodů. V prohlášení o vydědění může být důvod vydědění uveden, povinností to ovšem není a neplatnost prohlášení to nezpůsobí. Je to novinka oproti dosavadní zákonné úpravě, občanský zákoník platný do 31. 12. 2013 podmiňoval platnost prohlášení o vydědění uvedením důvodu vydědění.

Důvody k vydědění

Důvodová zpráva k tomu uvádí, že neexistuje žádný podstatný důvod pro to, aby zůstavitel své rozhodnutí o vydědění nepominutelného dědice zdůvodňoval, jelikož tento důvod bude oběma velmi dobře známý a není třeba, aby se o tom dozvěděli další lidé. Závisí na tom však to, kdo ponese důkazní břemeno ohledně prokázání toho, zda zákonný důvod vydědění byl nebo nebyl dán: nevysloví-li zůstavitel důvod vydědění, má nepominutelný dědic právo na povinný díl, ledaže se proti němu prokáže zákonný důvod vydědění. Pokud by zůstavitel důvod vydědění uvedl a nepominutelný dědic s ním nesouhlasil, musel by podat žalobu a v rámci soudního řízení prokazovat, že u něj důvod vydědění uvedený zůstavitelem nenastal, nesl by tedy důkazní břemeno. To, zda existuje zákonný důvod k vydědění se prokazuje k okamžiku smrti zůstavitele, nikoliv k okamžiku, kdy zůstavitel projev vůle sepsal. 

Jak nám říká občanský zákoník, zůstavitel může vydědit nepominutelného dědice, který mu neposkytl potřebnou pomoc v nouzi, o zůstavitele neprojevuje opravdový zájem, jaký by projevovat měl, byl odsouzen pro trestný čin spáchaný za okolností svědčících o jeho zvrhlé povaze nebo vede trvale nezřízený život. Tyto důvody jsou záměrně formulovány obecně, aby byla odstraněna předešlá kazuistická úprava.

Zákonné důvody k vydědění

Stav nouze

K naplnění prvního důvodu je potřeba především to, aby se zůstavitel ocitl ve stavu nouze, tedy ve stavu, ve kterém zůstavitel nemá možnost se sám o sebe postarat (takovým stavem může být například vážná nemoc nebo sociálně těžká situace), zůstal v této situaci odkázán na pomoc druhých a aby se mu v tomto stavu nedostalo od nepominutelného dědice, tedy vlastního syna nebo dcery potřebné pomoci. Pod pojem nouze můžeme zařadit i stáří. 

Zájem o zůstavitele

Pravděpodobně velmi sporná bude oblast projevování opravdového zájmu o zůstavitele. Z rozsudku Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 21 Cdo 3992/2008 plyne, že zájem, který by měl potomek o zůstavitele projevovat, je potřeba posuzovat s přihlédnutím k okolnostem konkrétního případu. Pokud je skutečnost, že potomek neprojevuje o zůstavitele opravdový zájem důsledkem toho, že zůstavitel neprojevuje zájem o potomka, nelze bez dalšího dovodit, že by neprojevení zájmu potomkem mohlo být důvodem pro vydědění. V pořádku ale určitě nebude situace, kdy dítě celá léta své rodiče, kteří se o něj vždy řádně starali, žádným způsobem nekontaktuje, ačkoliv mu v tom nic nebrání a rodiče o kontakt stojí. Dále Nejvyšší soud judikuje, že nelze klást na roveň chování rodiče, který o dítě neprojevuje zájem prakticky od samého dětství, a chování dítěte, které v důsledku toho neprojevuje zájem o rodiče.

Odsouzení nepominutelného dědice

Třetím zákonným důvodem vydědění je odsouzení nepominutelného dědice pro trestný čin spáchaný za okolností svědčících o jeho zvrhlé povaze. Tuto zvrhlou povahu je třeba posoudit z hlediska obecné morálky, ale i se zřetelem k tomu, nakolik se konkrétní trestný čin dotýká zůstavitelovy cti a cti jeho rodiny. Důvodová zpráva uvádí, že kdo byl například sám odsouzen jako recidivista za opakované krádeže, těžko může vydědit potomka odsouzeného také za krádež.

Nezřízený život dědice

Jako poslední důvod k vydědění je uvedena skutečnost, že nepominutelný dědic vede trvale nezřízený život. Vedením nezřízeného života judikatura rozumí především závislost na alkoholu, drogách, hazardních hrách, zanedbání povinné výživy, zadlužování bez zjevné možnosti dluhy splácet, opatřování prostředků k životu nekalým způsobem, trvalé vyhýbání se práci, promrhávání rodinného majetku apod. Aby bylo takové vedení nezřízeného života trvalé, musí vykazovat známky kontinuálnosti, tedy nikoliv nahodilosti či ojedinělosti, a dlouhodobosti, kdy už zpravidla nelze očekávat návrat k běžnému způsobu života tak jak ho vnímá většinová společnost. 

V případě, že vyděděný nepominutelný dědic zůstavitele přežije, nedědí ani potomci tohoto dědice, jedině pokud by zůstavitel projevil jinou vůli. Naopak pokud se nedožije smrti zůstavitele, jeho potomci dědí. Zůstavitel může vydědit i nepominutelného dědice, který je zadlužen nebo si počíná tak marnotratně, že je zde důvodná obava, že se pro jeho potomky nezachová povinný díl. Lze si pod tím představit například situaci, kdy dítě neúspěšně podniká, má značné dluhy a jakmile by zdědilo majetek, přišla by pak o něj celá jeho rodina, protože by se musely uspokojit nároky věřitelů. Učinit tak zůstavitel může pouze tak, že se povinný díl nepominutelného dědice zůstaví jeho dětem, případně dalším potomkům. 

Pokud potřebujete podat prohlášení k vydědění, neváhejte kontaktovat naši advokátní kancelář CIKR.